Ty ty ty grafity!

Na popud jednoho našeho kamaráda, významného brněnského sprejera, Davida Papričky, který vystupuje pod krycím jménem PIMO, jsme se rozhodli věnovat následující příspěvek réunionskému streetartu.  V případě zájmu bezpečnostních orgánů o tuto problematiku bych rád zdůraznil, že je Pimo nejen skvělý umělec, ale především dobrý člověk.

Streetart na ostrov dorazil skoro jako všechno ostatní se zpožděním. První taggeři podepisující se Enzo, Reo, NGS, SBK, CSA, AEP, Konics, Fléo, Jace a Lojzo, který začal světově poprvé užívat své jméno v pátém pádu, i když francouzština ani kreolština pády nezná. Z tohoto archaického období se však nic nedochovalo a to ani ve dvou publikacích vydaných místní samosprávou za účelem zmapování uměleckého vývoje kreolských sprejerů. 

Místní knihovna nabízí mladistvým, kteří nevědí, co s volným časem a kterým přijdou předměstí příliš bílá a fádní, knihy Ile de la Réunion: GRAFFITIS od Petera Mertese a Kréol graffiti od Alberta Troteta pro inspiraci. Více či méně zdařilé pokusy o napodobení děl mistrů je vidět téměř všude. Nicméně je třeba podotknout, že míra zaplněnosti veřejného prostoru soukromými výtvory je zde nesrovnatelně menší než u nás. Navíc se zdejší začínající umělci projevují spíše pokoutně a nesnaží se umístnit své výtvory na frekventovaná místa.

S Marií jsme si samozřejmě všimli toho, že ulice jsou jaksi bílé, pusté a prázdné. Dokonce ani vlaky či tramvaje tady nejezdí natož počmárané. Přičítáme to zdejší všudypřítomné lenosti a občas seřveme chuligány hulící v parku na lavičce, že raději nekoupí sprej a nevyzdobí si to tu trochu. Pár z nich dalo na naše osvícené rady, plivli si do dlaní a dali se do díla.

Začali nejdřív taggy a za pár dní jich bylo všude plno...

Nejfrekventovanější tématikou je hulení, marihuana, rastafariánství a Bob Marley. Ptal jsem se také pana Bricolage v prodejně kutilských potřeb, jaké barvy jsou mezi mladistvými nejoblíbenější, a on mně potvrdil mou domněnku, že červená, zelená a žlutá. „S chromem 500 tady moc parády neuděláte“, dodal ještě. 

Velmi častá je také figurální tvorba tematizující problematiku otroctví, kreolství, útlaku, sprejerství, jinakosti a stejnosti. Některá díla volají po nastolení monarchie a dosazení kreolského krále. Jiná fantazírují o snědých valkýrách a lásce za časů chikungunye. Další se pouští do divoké tamilské mytologie, kde má každá bytost větší než malé množství orgánů.

Když potká okřídlená princezna osminohého kentaura...Však to znáte, je to tak ohraný příběh.

Naše malá uličnice včelka Mája. Máme jí co závidět!

V noci je to někdy o strach.

Generace utlačovaných se spojily.

Lepší čiči mají už jen na Petrůvkách.

Místním králem Réunionu se má stát Tomáš Topfer.

Environmentalistu jistě zaujmou díla problematizující zdejší neutěšenou ekologickou situaci. Velmi časté je téma geneticky modifikovaných organizmů a znečištění přírody. V dílech místních umělců vidíme touhu chránit se před riziky přetechnizované doby, kde se filaos k filaosu nefousí a kdy se včelka pesticidem zadusí.

Na závěr jedna smutná zpráva pro místní umělce. Místní galerii svobodných umění se Vám rozhodli zbourat. Škoda jí!

Poděkujte!!!