Kultura za časů cyklonu

Dlouhé mezery mezi našimi články mohou znamenat v podstatě jen dvě věci. Buď se toho děje tak málo, že není co psát, nebo se toho děje tak moc, že naopak není čas to zaznamenávat.Minulý týden byl tak extrémně kulturní, že jsme teď lehce předávkovaní. 

Minulou sobotu proběhlo slavnostní otevření klubu Palaxa. Nemohli jsme tam chybět nejenom díky vstupnému zdarma, ale program také sliboval nejrůznější maloy. Toto slovo není jen názvem tohoto hudebního stylu, ale tvoří i 90% jeho textu. Vlastně je to taková rýmová konstanta, jak by řekl Jára. Největším překvapením byla slavná zpěvačka maloy Chritine Salem, sice jsme ji viděli na pódiu již mnohokrát, ale zato zpívat poprvé. 

V pondělí promítali v kino-klubu Rosemary má děťátko a hned poté následoval čínský koncert k oslavám čínských dnů. Ano, i Číňané mají své dny. Zajímavá fúze evropského jazzu a čínských dvoustrunných houslí – erhu. 

Ve čtvrtek ve snaze zaplatit si venkovní sporty v centru studentského života jsme omylem přešli přes čerstvě vytvořenou mandalu ku příležitosti čínských dnů. Autor zřejmě nepochopil účel svého díla a trval na zachování pro další generace. Vím, že si to asi nepřečte, ale když vytvářím něco, co má zůstat, je dobré to nalakovat či přilepit a to ideálně vertikálně, nikoliv umístit barevná písková zrna jen tak na barevnou podlahu.

Večer jsme se octli na vystoupení nejlepšího réunionského komika. Mělo nám být divné, že v publiku převládali místní, obyčejně skoro nikdo z nich na kulturu nechodí. Bylo to ryzí a kreolsky. Ač jsme kreolštině rozuměli (chodím na ní už druhý semestr a skoro se od místní francouzštiny neliší), smysl vtipů ne a ne postřehnout.

V pátek a v sobotu oslavovala naše milá knihovna Alaina Peterse první rok svého knižního života a na takových oslavách přece nemůže chybět koncert maloy! 

A v sobotu jsme se vydali na Cascades de Bœuf. To už nám nad ostrovem vířily ramena vzdáleného cyklonu, a tak byla snad opatrnost na místě. V neděli fučelo jak ďas a pozorování vln za pojídání nedělního zákusku bylo snad to nejlepší, čím se dal zakončit tak překulturní týden.  

Růžové listy nejsou to nejzvláštnější na této rostlině, voněla totiž jako skořice. Dotaz na zdatné botaniky – je to ona?

Reminiscence na minulý příspěvek...

Bez mačety ani ránu...

Toto tropí s vegetací tropy.

Bassin Grondin

Román z kamene

Bassin Boeuf

Koupání bylo mimořádně příjemné - jako v šošónském lomu.

 

Bassin Nicole

Krásné mraky, předzvěst Giovanny?

Cyklon Giovanna nás minul o 300km. I tak nám pořádně foukalo, v nárezech hodně přes 100km/h.

 

 

Marie si k oceánu na pozorování až 10m vln vzala krásné nedělní šaty. Většina ostrova od té doby ví, jaké nosí kalhotky. 

 

 

 

 

Po vzoru Lady Di se ujala vyplašené černé dívenky, kterou nejspíš vyděsil dvoumetrový ožralý a pokérovaný černoch. Ten si na nedělní procházku vyrazil jen v prostěradle - toto není metafora. Obě dívky od něj odvrací pohled a já se jej bojím fotit. Marie vs Modrý život 1:0