čtvrtek 5. ledna 2012

Na obláčku

Tak Vás, naši milí čtenáři, vítáme v novém roce a přejem Vám do něj samozřejmě vše nejlepší!
Rok 2012, dle májského kalendáře poslední (u některého roku zkrátka museli přestat), pro nás začal vtipně. Naše kamarádka Petra nás pozvala na malý večírek do domu, který hlídá. Ráno jí bylo sděleno, že přijde asi tak 16 lidí. Večírek začal velmi komorně, ovšem kolem půl jedenácté se začaly trousit hloučky lidí. Neznali se vzájemně, neznali ani hostitelku a ani nebyli pozvaní. Počet se zastavil na třiceti osobách, které očividně nebyly pozvané nikam jinam, ale jak se dozvěděly o konané soukromé akci, nikdo nevěděl. Petra se sice zpočátku snažila bránit, ale poté, co jí neznámá paní vytkla, že to se přece nedělá poslední den v roce a měla nejen váhovou převahu, ale stálo za ní i větší část rozvětvené rodiny, Petra rezignovala. Později se sice marně snažila protestovat proti petardám v domě a snažila se hájit bazén, ale účinek to nemělo valný. Po půlnoci někdo donesl velké reprobedny a uzmul jí počítač a začalo disko. Toto celé bylo pro kreolce naprosto normální. 


Mobilní ilustrační video prskajícího St Denis
Oslavy pokračovaly až do pondělka, až dnes město ospale ožívá. I my jsme chronicky nevyspalí a nemůže za to jen vedro, při němž se nám potí i oční bulvy. Místním ještě nedošla munice. Stále se ozývají rány, celou noc oblohu osvětlují ohňostroje a to prý není nic proti čínským oslavám nového roku, které se teprve konat budou.
My ovšem nezahálíme a pilně objevujeme krásy a dobrodružství našeho ostrova. Tentokrát byla řada na Lukášovi, pod filaosem totiž našel poukázku na seskok s padákem v St Leu. Na můj dotaz, jaké to bylo a žádost o zevrubný popis se mi dostalo vyčerpávající odpovědi: „Bylo to super.“ Tentokrát budou fotky výmluvnější a já jen dodám, že zelenost tváře přistávajícího není photoshop a přešla až po hodince.

Pozorovali jsme již zkušené skokany...







A tady již viliamovský šampión zvaný růžovka.


A otočka!

A na druhou stranu!

Dlouhá fotostory...


A už se blíží na přistání.

Konečně rozpoznávám, že je to Lukáš (růžových padáků bylo v průběhu dopoledne více a všechny jsem důkladně fotila).


Vystrčit podvozek












Lukášovy fotky... start







Korálový útes


Zelené pahorky africké


 A že jste byli hodní a trpěliví, přidávám ještě video:


Následovala prohlídka želvária, v Kélonii je nejen chovná a záchranná stanice, ale i malá želví zoo. Mají tam vše. Karety obrovské, zelené želvy, patřičně vzdělávající filmy, želvy ninja i živou ukázku želvího sexu, v pavilonu od 18 let. 










Želví erotikon:
U plotu stála postarší paní a fascinovaně pozorovala dvojičku. 
Po chvíli zasněně řekla: "Ten zvuk, co on vydává, je velmi působivý."








Žádné komentáře:

Okomentovat